Litva: přes 10 000 odběratelů stále bez proudu, regulátor otevřel cestu ke kompenzacím

Devět dní po silné bouři z 22. srpna 2026 ještě nebyla dodávka elektřiny v Litvě všude obnovena. Večer v pondělí 31. srpna veřejnoprávní stanice LRT uvedla, že bez proudu zůstává více než 10 000 aktivních odběratelů. Ráno téhož dne evidoval distribuční provozovatel ESO přibližně 17 000 objektů bez napájení, z nichž asi 10 000 podle firmy představovalo skutečně aktivní zákazníky. Na začátku bouře bylo zasaženo více než 268 000 odběratelů.

Nejdůležitější novinkou je rozhodnutí státního energetického regulátora VERT. Na mimořádném zasedání úřad bouři oficiálně klasifikoval jako havárii, která zasáhla energetická zařízení. Tato kvalifikace vytváří důležitý právní základ pro kompenzace zákazníkům, jejichž dodávka elektřiny byla přerušena déle než 72 hodin. VERT své rozhodnutí zdůvodnil mimořádným rozsahem škod a zároveň zahájil šetření připravenosti ESO a jeho postupu během krize.

Opravy trvají výrazně déle, než se původně očekávalo. ESO dříve předpokládalo rychlejší úplné obnovení, nyní však uvádí jako cílové datum 3. září. Ředitel společnosti vysvětlil, že pracovní týmy při postupu v terénu nacházejí rozsáhlejší a technicky složitější škody, než ukazovaly první kontroly. Na některých místech nestačí zařízení pouze opravit a část infrastruktury se musí prakticky vybudovat znovu.

Litva také otevřela státní nouzové rezervy, aby bylo možné dodat další generátory do nejhůře postižených oblastí, zatímco trvají trvalé opravy. ESO už nasadilo nebo rozdělilo několik stovek generátorů. Dalším problémem jsou venkovské oblasti, kde soukromá nebo místní vodní čerpadla rovněž závisí na elektřině. Dlouhý výpadek se tak může současně změnit v problém se zásobováním vodou.

Soukromí zákazníci mohou vedle zákonné kompenzace využít také zjednodušený postup pro některé přímé škody. Podle zveřejněných pravidel lze za určitých podmínek zahrnout zkažené potraviny, nákup nebo pronájem generátoru, palivo a nezbytné dočasné ubytování. LRT uvádí pro tento zjednodušený režim maximální částku 220 eur. Konkrétní nárok však závisí na okolnostech a předložených důkazech.

Právě tento bod dělá litevský případ zajímavým pro domácí blackoutovou přípravu. Při dlouhém výpadku nestačí mít vodu, světlo a záložní energii. Kdo bude později žádat o náhradu výdajů nebo škod, může potřebovat doložit, kdy výpadek začal, jak dlouho trval, které nákupy byly nutné a co bylo poškozeno. Fotografie, účtenky a jednoduchá časová osa tak mohou být téměř stejně užitečné jako powerbanka nebo svítilna.

Nešlo o náhlý celostátní kolaps litevské sítě. Situace spíše ukazuje dlouhou druhou fázi extrémního počasí: většina zákazníků už je připojena, ale tisíce stále čekají, termíny se posouvají a dočasné generátory musí překlenout několik dní. Právě tato dlouhá doznívající fáze bývá v soukromé přípravě podceňována.

Domácnosti v jiných zemích by neměly předpokládat, že litevská pravidla kompenzací platí i pro ně. Obecná lekce je však univerzální: znát místní pravidla předem, uchovávat důkazy už během události a mít důležité informace dostupné také offline.

Zdroje: VERT, ESO a LRT, informace z 31. srpna 2026 a aktuální pokyny ESO k termínům obnovy a kompenzacím.

Pro domácnosti je důležité plánovat po jednotlivých dnech a nespoléhat pouze na první oznámený termín opravy. Zásoby pitné vody, možnosti chlazení, nabíjení telefonů a palivo pro případný generátor je vhodné pravidelně znovu vyhodnotit. Pokud se prognóza obnovy opakovaně mění, pružný plán je bezpečnější než předpoklad, že elektřina určitě přijde v původně uvedený čas.